Lékařská fakulta
Ostravská univerzita
Syllabova 19
703 00 Ostrava - Zábřeh


 

Ročník 2011

Již tradičně před začátkem samotného semestru se konal adaptační kurz pro studenty prvního ročníku. Tentokráte se jej účastnili studenti Lékařské fakulty OU programu Ošetřovatelství (obor Všeobecná sestra a Porodní asistentka) a Všeobecného lékařství. Tedy budoucí profesionálové, kteří budou pracovat společně bok po boku. Celý kurz se odehrál v okolí Horní Bečvy, v chatě Pekárny, kde jsme strávili příjemné čtyři dny naplněné zajímavým programem.

Všichni studenti, kteří tento kurz absolvovali, mají k dispozici stažení výběru fotografií z letošního ročníku adaptačního kurzu přes studijní materiály ve vytvořeném kurzu v programu moodle. Současně je tam také otevřeno diskusní fórum, kde mohou psát své připomínky, poznámky, vzkazy a jiné.

Absolvovaný program kurzu:

Stejně jako každý rok začínal adaptační kurz příjezdem na místo určení. Po krátkých seznamovacích aktivitách měli studenti prostor k projevení vlastní kreativity vytvářením erbů po skupinách a jednotlivých oborech a jejich následnou prezentací. Vzhledem k počtu studentů bylo toto rozděleno dle jednotlivých oborů. V pátek studenti mohli prokázat své znalosti a dovednosti orientace na mapě. Nalezením připravených kontrol získávali pomyslné kredity, které si pak mohli vyměnit za nápovědy k večernímu programu s vyučujícími. Většina studentů se osvědčila a počtem získaných kreditů postoupila do dalšího pomyslného ročníku studia. Večer byl pak plný užitečných informací od samotných vyučujících. V sobotu studenty čekalo zdolání připravených lanových překážek a absolvování krátkých zábavných her, ve kterých všichni zúčastnění prokázali nejen fyzickou zdatnost, ale také nápaditost a týmového ducha. Sobotní večer byl pak věnován zahraničním vztahům, studentům z vyšších ročníků a užívání si posledního společného večera. V neděli pak odjezd do reality roku na akademické půdě...

Několik úryvků z hodnocení samotných studentů:

  • „Největší mou obavou a strašákem byl adaptační kurz. Říkala jsem si pořád dokola: Vždyť tam nebudu nikoho znát! Co tam budu dělat? S kým se budu bavit? Hlavou mi probíhalo tolik myšlenek, že se ani na prstech nedaly spočítat… … Celé tři dny byly úžasné. Netuším, proč jsem se celé prázdniny tak obávala a stresovala se tím. Spíše jsem nevěděla co od toho očekávat. Teď vím, že úkolem kurzu bylo nás informovat o OU a také nás stmelit a to se mu opravdu povedlo. Abych vám pravdu řekla, domů jsem se moc těšila, ale na tenhle vysokoškolský adaptační kurz nikdy nezapomenu.“

  • „Navržený program se zdál být zajímavý, sice mě trošku vyděsil termín „netradiční turistický výlet“, pod kterým jsem si představoval nějaký výšlap do hor v maškarním oděvu, ale turistiku mám rád, a navíc, třeba to bude legrace. Přijedou někteří vyučující, paní proděkanka, seznámím se se svými budoucími spolužáky… No tomu nemůžu odolat a ještě za to dostanu svůj první kredit.“

  • „... pátek byl opravdu náročný a myslím, že mnozí překonali sami sebe. Já osobně mám přírodu velmi ráda, občas se i dokonce překonám a jdu si zaběhat, ale přece jen od chvíle, kdy jsem začala mít mokro v botách, jsem nemyslela na nic jiného než, kdy už bude konec. I když jsem někdy byla nespokojená, adaptační kurz teď s odstupem času hodnotím pozitivně a s úsměvem na něj budu vzpomínat.“

  • „Venku na nás byla připravena lana a mě se zmocnila myšlenka, že to vážně nezvládnu. I když jsem měla strach, překonala jsem ho a vyzkoušela si to, na co bych za normálních okolností vůbec neměla odvahu. Dokonce se mi to líbilo tak, že mě to namotivovalo k návštěvě lanového centra...„

  • „Význam týmové spolupráce nám byl vštěpován již od příjezdu na adaptační kurz (kreslení obrazů, zavazování jednoho člena skupiny toaletním papírem, hledáním stanovišť, ...)... Vidím v tom skrytou symboliku – každý člen zdravotnického týmu je velmi důležitý, ať už se jedná o lékaře, sestru či porodní asistentku. Nevykonává-li někdo z nich správně svou roli, je narušena práce celého zdravotnického týmu.“

  • „Strach, který jsem zpočátku měla, byl sice přirozený, ale naprosto neopodstatněný. Nevím proč, jsem si myslela, že co se školy týče, jsem jediná, kdo neví, do čeho jde. Bylo nás ve skutečnosti víc, a zjištění, že v tom nejsem sama, mi dodalo odvahu a tolik potřebnou jistotu. Každopádně jsem ráda, že jsem se mohla adaptačního kurzu zúčastnit a příjemnou formou se tak užít poslední dny prázdnin. To, co se zpočátku zdálo jako přetrpění něčeho nepříjemného, se změnilo ve skvělou zábavu.“

  • „Když večer dorazili očekávaní hosté – akademici, byli jsme připraveni se svými dárky a taky s připraveným programem. Musím říct, že naše pokusy o tvorbu uměleckých děl – zejména básní – měly zasloužený ohlas.“

Aktualizace: 18. 01. 2012


© Ostravská univerzita v Ostravě 2008 - 2017
Ostravská univerzita v Ostravá, Dvořákova 7, 701 03 Ostrava

Technický kontakt