Ostravské geografické katedry datují svůj počátek do r. 1953, kdy byla založena Vyšší pedagogická škola v Opavě a na ní Katedra přírodních věd, na kterou nastoupil v následujícím roce první geograf Radim Prokop. Geografická výuka byla zabezpečována převážně externě pracovníky UP Olomouc a UJEP Brno, po přestěhování VPŠ do Ostravy r. 1959 a jejím přejmenování na Pedagogický institut (od r. 1964 přejmenován na Pedagogickou fakultu) se začala připravovat změna. Nejdříve byla r. 1961 geografická výuka převedena do nové Katedry dějepisu a zeměpisu a o rok později přijati tři noví geografové – Miroslav Havrlant, Ladislav Buzek a Vladimír Svárovský. Společná katedra vydržela jen krátce, v r. 1963 vznikly dvě samostatné katedry a historicky prvním vedoucím katedry zeměpisu se stal Radim Prokop. Následně byli přijati další tři učitelé – geograf Jaroslav Bílek, geolog František Řehoř a ekonom Emil Šustek.
Sovětská okupace v r. 1968 a následná komunistická politika normalizace zasáhla i do Katedry zeměpisu. Její vedoucí byl r. 1971 z fakulty propuštěn a novým vedoucím katedry se stal Miroslav Havrlant, který dokázal i v nesmírně těžkém období normalizace udržet úroveň katedry, i když došlo k výrazným personálním změnám. Katedru opustil nejen R. Prokop, ale také E. Šustek a J. Bílek, navíc zemřel V. Svárovský. Místo nich přišli Alois Matoušek, Arnošt Wahla a Jaroslav Vencálek, takže Katedra geografie, jak se nyní pracoviště nazývalo mělo v 70. letech mělo 6 interních učitelů, s nimiž spolupracovalo i několik externích geografů.
Rok 1974 se stal výrazným mezníkem pro katedru v oblasti geografických výzkumů. Společně s brněnským Geografickým ústavem při ČSAV byla ostravská katedra geografie pověřena koordinovat geografický výzkum životního prostředí ve středoevropském prostoru, ve vybraných modelových regionech, kdy právě Ostravsko bylo jedním z nich. Zapojení katedry v rámci mezinárodní spolupráce vyústilo v rozšíření kontaktů s geografickými pracovišti tehdejšího Sovětského svazu, NDR, Maďarska, Polska, Bulharska, ale i Jugoslávie a Rakouska. Období spolupráce v rámci mezinárodního výzkumu životního prostředí v zemích bývalého RVHP je dokumentováno v četných výzkumných zprávách, studiích, sbornících, metodikách hodnocení změn v životním prostředí i v kartografických výstupech.
Posílení výzkumné činnosti umožnilo následně rozšířit katedru o další učitele – postupně přišli Petr Šindler, Jaromír Kaňok, Vladimír Baar, Jan Havrlant a Jan Prášek, do Geografického ústavu odešel A. Matoušek. Výzkumné úspěchy vedly r. 1987 k založení Kabinetu životního prostředí, v němž se vedle geografů Václava Holuši a Hynka Adámka působili i biologové Josef Vondřejc a Bohumír Lojkásek. Ve vedení katedry nahradil M. Havrlanta po dovršení důchodové věku r. 1986 A. Wahla.
Pád komunistického režimu přinesl nové změny nejen na katedře, ale na celé fakultě, která se r. 1991 transformovala do současné Ostravské univerzity, jejímž prorektorem pro vědu a výzkum se stal Miroslav Havrlant. Katedra geografie organizačně přešla na novou Přírodovědeckou fakultu, jejímiž proděkany se stali L. Buzek a F. Řehoř. Na katedru se vrátil R. Prokop, novým vedoucím se však stal bývalý externista Ladislav Kříž. Kabinet ŽP se rozpadl, geografové odešli do podnikatelského sektoru, biologové na Katedru biologie a ekologie. Učitelský kolektiv rozšířili Lubomír Müller a Petr Rumpel a katedra získala akreditaci realizovat i neučitelské studijní obory.
Zásadním mezníkem pro ostravskou geografii se stal r. 1995, kdy se katedra rozdělila na dvě nové – Katedru fyzické geografie a geoekologie, kterou převzal V. Kříž, a Katedru sociální geografie a regionálního rozvoje, jejímž vedoucím se stal P. Šindler. Velký zájem o geografické obory vedl k akreditaci řady nových studijních oborů na obou katedrách, personální vývoj však brzdil systém financování, který přetrvával z předcházeného období. Teprve jeho zásadní změna r. 2003 umožnila oběma katedrám přijmout řadu nových učitelů a prosadit celou řadu změn v činnosti pedagogické i vědeckovýzkumné. V první dekádě nového století se i nadále geografové aktivně podíleli na řízení OU i PřF – P. Šindler byl zvolen r. 1999 děkanem fakulty, Tadeusz Siwek byl prorektorem pro vědu a výzkum a V. Baar v letech 2004-07 rektorem univerzity.
Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje v důsledku těchto personálních přesunů změnila několikrát svého vedoucího – po P. Šindlerovi vedení převzal V. Baar, poté T. Siwek a P. Rumpel, po ukončení rektorského působení katedru znovu převzal a vede dosud V. Baar.
Katedru fyzické geografie a geoekologie předal V. Kříž v důsledku vysokého věku J. Kaňokovi, který se po těžké autonehodě dlouhodobě léčil a vedení katedry převzala mladá Monika Mulková. J. Kaňok se sice po vyléčení vrátil, ale po odchodu do Olomouce se do vedení vrátila M. Mulková.
© Ostravská univerzita 2008 - 2024
Ostravská univerzita, Dvořákova 7, 701 03 Ostrava